Historie dětského divadla ve Velké

Masarykova základní škola ve Velké nad Veličkou proslula mimo jiné také svým školním divadelním souborem, který v dobách své největší slávy, pod režijní taktovkou paní učitelky Marie Hrbáčové, slavil úspěch až na celorepublikové přehlídce dětských divadelních souborů.

Divadelní soubor je s měšťanskou školou spojen od samotného počátku existence školy ve Velké. Počátky jsou zdokladovány již od prvního školního roku měšťanské školy, když na jeho konci, 29. června, odehráli žáci Masarykovy měšťanské školy, jako hold panu prezidentovi, divadelní představení "Pro tatíčka prezidenta" od autora Jaroslava Průchy. Pozoruhodné je, že první školní rok na Masarykově měšťanské škole byl zahájen 3. dubna 1921 a trval tak pouze necelé tři měsíce.

Výtěžek tohoto divadelního představení, stejně jako mnoha následujících byl věnován na podporu chudých studentů školy, na nákup knih do školní knihovny a dalších školních pomůcek.

Další představení sehráli žáci 11. prosince 1921 a to hru "Bláha Švik, nešťastný švec" od řídícího učitele F. Kňourka. 7. ledna 1923 sehráli žáci velické školy divadelní hru "Za živa do nebe" od Ant. Fisherové. Čistý výtěžek byl opět použit na vybavení školy dalšími pomůckami např. Roentgenovy lampy do fyzikálního kabinetu.

6. ledna 1924 sehráli žáci třetího ročníku měšťanské školy divadelní hru "Štědrý večer legionářův". 2. února 1927 sehráli žáci třetího ročníku, s povolením okresního školského výboru a okresní správy politické, pohádku autorky Vojtěšky Baldessari Plumlovské "Honza v zakletém zámku". 12. února 1928 sehrálo dětské divadlo hru "Blaničtí rytíři" od dramatika Jaroslava Průchy. 6. února 1929 sehráli společně žáci obecné i měšťanské školy divadelní hru "Vánoce v horách" od autora Hubálka. Obě posledně uvedené hry nacvičila s dětmi učitelka Olga Hopešová.

První zápis v kronice dětského divadla pochází z roku 1928, kdy měl s dětmi nacvičit divadelní hru "Malí námořníci" učitel Jan Bureš. V dalších letech již s dětmi pracovala učitelka Anna Klusáková, která ve školním roce 1929/1930 nacvičila s dětmi hudebně taneční hru "Večer na lesní mýtině". Ve stejném školním roce nacvičily děti zpěvohru "O dvanácti měsíčkách" v režii Anny Klusákové a za hudebního doprovodu učitelky Vlasty Zemanové. Tato byla v dalších letech ještě několikrát nacvičena v jiném hereckém i režisérském obsazení. Ve hře účinkovali L. Jelínková, B. Jelínková, A. Burešová, H. Jagošová, J. Kuchyňka, O. Šuránek, B. Halíčková, Podloucká, A. Krcháková, A. Kohútová, J. Šumbera, Orsák.

10. ledna 1931 odehrály děti z obecné školy a měšťanské školy divadelní hru "Sirotkův štědrovečerní dar" od autora Rudolfa Karla. Hru s dětmi nacvičili učitelé měšťanské školy Terezie Kalužíková a Jaroslav Adamec, za přispění ředitele měšťanské školy Rudolfa Kynčla.

Ve školním roce 1934/1935, kdy pod vedením Anny Klusákové a za hudebního doprovodu Vlasty Zemanové odehrály divadelní hru "U nás na dvoře". Ve hře účinkovali například K. Opluštilová, A. Kovářová, E. Krcháková, E. Hrbáčová nebo D. Velebová, které v té době byly pouhé tři roky.

Další divadelní hra byla odehrána až po konci II. světové války, když v roce 1946 (1948) děti nacvičily hru "Vánoční sen". Hra byla hrána ve dnech 21. a 22. prosince pro žáky škol v Javorníku, Hrubé Vrbky, Malé Vrbky a Velké. 23. prosince pak pro veřejnost. Do hry bylo zapojeno

téměř 40 dětí. Hru s dětmi nacvičila, stejně jako další hry v pozdějších letech, Marie Brulíková. Pomáhaly jí učitelky Vlasta Zemanová, Kristina Supová a Ludmila Dosoudilová. Scénu vyhotovil učitel Josef Sup, kterému pomáhal učitel Zdeněk Pískatý. Na kostýmech se podílel pan Jan Petrucha. Hudbu a zpěvy upravil ředitel školy Rudolf Kynčl. Zpěvy nacvičil učitel Miroslav Huf. Hudební doprovod vystoupil ve složení Rudolf Kynčl (harmonium), Miroslav Huf (I. housle), Luboš Kynčl (II. housle), Josef Pešek (klarinet), Leoš Zeman (basa) - fanfáry troubil kapelník Jan Čajka.

V roce 1946 se žáci účastnili také akce Jsme všichni děti jedné republiky, kde předvedli pochodující pohádku "Sněhurka a sedm trpaslíků".

V roce 1947 (1946) žáci měšťanské školy nacvičili pod vedením učitelky Marie Brulíkové divadelní hru "O dvanácti měsíčkách". Ve hře účinkovali například Kohútová, A. Hrbáčová, Kovářová, E. Holčíková, M. Kubíková, M. Rumíšek, J. Hrbáč, A. Žalmánková, M. Drlík, A. Trnová, E. Jandová.

V roce 1948 nacvičily děti pod vedení učitelky Marie Brulíkové zpěvohru "Krejčovský salón", ve které hráli A. Nekarda, M. Miškeřík, S. Nováková a další. Divadelní představení bylo odehráno na tradičním místě - v sále v restauraci u Jagošů (dnes restaurace Pod lipama).

V roce 1949 byla nacvičena hra "Broučci", kterou podle předlohy Jana Karafiáta zdramatizovala učitelka Anna Klusáková. V hlavní roli broučka se objevil malý Leoš Zeman. Ve stejném roce odehrály děti rovněž hru "Mikuláš na pochodovém cvičení" podle předlohy Rudolfa Kynčla.

V roce 1950 (1954) nacvičily děti pod vedením učitelky Marie Brulíkové divadelní hru "Pro matičku". Herci hru odehráli oblečení v krojích.

V roce 1951 děti secvičily hru "Dvě Maryčky", kterou zdramatizovaly děti z dětského domova. Ve hře vystoupili J. Kantorková, E. Nekardová, M. Miškeřík, F. Tomeček, M. Kohút a další. V následujícím roce pak divadelní hru "Kluci z Rybářské uličky". Marii Brulíkovou při realizaci hry doplnila učitelka Olga Pšurná, kterou odehráli i ve venkovních prostorách.

Stále pod vedením Marie Brulíkové se v roce 1953 vrátili žáci k hudební pohádce "O dvanácti měsíčkách". Hráli: B. Tischlová, Z. Kučerová, K. Sekerková, K. Halíčková, Trnová, K. Řepková, L. Zemanová, F. Janda, Sekerka, Štefánková, Rumíšková, J. Dosoudil.

V tomto období se až do roku 1963 všechny školní akademie, a tedy i divadelní představení odehrávaly v jídelně společnosti Kordárna.

V roce 1956 byla nacvičena za spolupráce s učitelkou Eliškou Nesrstovou divadelní hra "Šípková Růženka", ve které účinkovali H. Kuchyňková, A. Štefánková, J. Staněk, L. Tomčala, V Kozaný, M. Rumíšek, J. Buzík, J. Šácha, J. Kuchyňka, A. Mička, P. Tomeš aj. Na výrobě scény a masek se podílel učitel Josef Sup. Podle učitelky Nesrstové chtěli, aby se do hry zapojilo co nejvíce dětí. Potíže však byly s nácvikem, protože nebylo kde nacvičovat, a tak museli některé zkoušky dělat u paní učitelky v bytě. Následně také děti zopakovaly divadelní hru "Pro matičku", kterou hráli již v roce 1950. Tentokrát však nebyl hrána v krojích, ale v divadelních kostýmech a pod názvem "Čarovný květ".

V roce 1957 odehráli žáci pod vedením učitelky Elišky Nesrtové autorskou divadelní hru "Bylo - nebylo". Ve hře účinkovali mimo jiných Miškeřík, Břeň, A. Mička, J. Drlíková, B. Machálková, H. Halíčková.

Od roku 1959 pracoval dramatický kroužek pod vedením učitelky Niny Prokešové a secvičil následující hry:

1959/1960 - "Sněhová královna" - hráli: M. Supová, J. Slovák, L. Skovajsa, J. Drlíková, A. Kohútová, E. Víchová, Trefil, A. Mička aj.

1961/1962 - "Medová pohádka" - M. Supová, J. Drlíková, J. Slovák, Ant. Svoboda, P. Kuchyňka, M. Čajka, J. Kuchyňka, V. Kohútová, R. Němečková aj.

V následujících letech z důvodu nedostatku prostoru byla sehrána pouze představení loutkového divadla.

V činnosti divadelního kroužku pak bylo pokračováno až v roce 1965 již pod vedením učitelky Marie Hrbáčové (s krátkou přestávkou po dobu její rodičovské dovolené). Ve spojení s režisérkou, scénáristkou a dramaturgyní Marií Hrbáčovou dosáhlo dětské ochotnické divadlo svých největších úspěchů. Na choreografiích úzce spolupracovala s paní učitelkou Eliškou Nesrstovou. Dramatický kroužek vedla při měšťanské škole nebo při Závodním klubu ROH s drobnými přestávkami téměř 30 let.

V roce 1965 byla nacvičena pohádka "Sněhová královna", která byla jako první domácí představení odehrána v prostorách nového kulturního domu. Obsazení: M. a R. Matuškovi, D. a H. Urbanovi, D. Kubíková, M. Máčelová, A. Gunárová, J. Hrbáč. V této hře vystupovali dospělí společně s dětmi.

V roce 1966 nacvičili divadelní hru "Popelka", jejíž součátí byl i balet, který s dětmi nacvičila Eliška Nesrstová. Účinkovali: A. Petříková, H. Grabcová, E. Orsáková, J. Mikáč, M. Huf, P. Holčík, V. Němec a další. V dalším roce následovala "Sněhurka", kterou z důvodu absence Marie Hrbáčové nacvičila učitelka Marta Pechánková - hráli: A. Petříková, M. Huf, J. Pšurná, J. Marková, M. Pěnčíková, R. Janoušek a další.

Velmi úspěšnou byla divadelní hra "Princezna se zlatou hvězdou na čele" nacvičená v roce 1969. Hráli: L. Sup, E. Foksová, M. Severa, O. Janouch, M. Kuchyňková, E. Svobodová, K. Zeman aj. Dle vyjádření autorů se jednalo o alobalové třeštění, protože bylo spotřebováno velké množství alobalu.

Od roku 1970 se školní dětské divadlo začalo zúčastňovat soutěžních divadelních přehlídek, kde získalo řadu ocenění.

První takovou hrou bylo divadelní představení "Podivné příhody pana Pimpipána", které získalo 1. cenu na okresní přehlídce v Hodoníně a cenu za choreografii na oblastní přehlídce v Uherském Brodě. Ve hře vystoupili v hlavních rolích: O. Kuchyňka, A. Lukešová, J. Trn, M. Severa, O. Janouch. J. Svobodová, J. a P. Pšurní a E. Foksová.

V roce 1971 nacvičili žáci za hudebního doprovodu učitelky Olgy Pšurné pohádku "O mlsné princezně". Hráli M. Foks, A. Vrablcová, M. Vrablcová, M. Drábek, P. Smrček, Tomčala, J. Nováková, E. Mikáčová, J. Trn. M. Severa, Z. Tomčalová, A. Pšurný, J. Pšurný, D. Maňáková a další.

V roce 1972 následovala "Čertovská pohádka" rovněž s hudebním doprovodem učitelky Olgy Pšurné. Hráli: J. Nováková, M. Foks, J. Pšurný, H. Prášková, T. Brblcová, D. Mička, P. Mitáček, Coufalík, P. Smrček, A. Pešková, M. Šimečková. S divadelním představením zvítězili členové souboru na okresní přehlídce, která se konala ve Velké nad Veličkou. Na oblastní přehlídce v Uherském Brodě získala učitelka Hrbáčová ocenění za tvůrčí psaní a velický divadelní soubor byl vybrán pro účast na přehlídce dětských divadelních souborů ve Žďáru nad Sázavou.

Následovala autorská hra Marie Hrbáčové "Hastrman a detektivové" (1973) na jejímž vzniku spolupracovala i učitelka Z. Kalinová. Hráli J. Matějík, K. Zahradník, P. Ondruš, D. Maňáková, F. Frydecký, J. Kučerová, V. Nováková, T. Brblcová, A. Pešková, E. Ciběnová, E. Slováková, J. Kohůt, F. Coufalík, P. Mitáček, O. Ressel, J. Podloucký. S divadelní hrou vystoupili na okresní divadelní přehlídce ve Vracově. Marie Hrbáčová obdržela cenu za režii.

Další autorskou hrou Marie Hrbáčové byla v roce 1974 "Rozpustilá princezna a sedm loupežníků", ve které hráli L. Vrba, A. Pešková, Kučerová, Opluštil, Bačík, Pravda, F. Coufalík, Ondruš, T. Brablcová a další. Za divadelní hru obdržela Marie Hrbáčová na okresní přehlídce v Kyjově cenu za tvůrčí psaní. Divadelní představení žáci odehráli také v Dubňanech nebo na Vrbovcích. Při jedné z domácích repríz se jim podařilo zapálit oponu v kulturním domě.

V dalším roce vzniklo divadelní představení "Pohádka pro mé syny", v níž vystoupili L. Mikáč, R. Sedláček, V. Kaňůrek, Fojtíková, Šáchová, K. Zahradník, M. Nesrstová, Jan a Pavel Hrbáčovi a další. Se hrou získali na okresní přehlídce divadel v Čejkovicích cenu za režii a na oblastní přehlídce v Uherském Brodě cenu za dramatizaci a scénografii.

Ve školním roce 1975/1976 nacvičili divadelní hru "Strašidlácká historie". Hráli: Ondruš, Šácha, Slovák, S. Vachůn, V. Nováková, Smolejová, Smrček, Nesrstová a učitelky Hrbáčová a Kalinová. Účast na okresní přehlídce divadel v Čejkovicích a oblastní přehlídce v Uherském Brodě, kde získala Marie Hrbáčová cenu za tvůrčí psaní.

Následovala velmi úspěšná autorská hra Marie Hrbáčové "Jak se Anansi stal chytrákem", se kterou se účastnili na okresní přehlídce v Čejkovicích, oblastní přehlídce v Uherském Brodě a mezikrajové přehlídce divadel v Napajedlích. Hráli R. Sedláček, M. Nesrstová, E. Kaňůrková, P. Hrbáč, Sobková a další.

Ve školním roce 1977/1978 byla nacvičena hra "Královské trápení". Hráli: Čajka, Nohová, Sobková, Slovák, Slováková, Šáchová, Novotná. S představením se zúčastnili okresní přehlídky ve Vracově, oblastní přehlídky v Uherském Brodě a mezikrajové přehlídky v Rýmařově.

V roce 1979 nacvičili žáci z Velké nad Veličkou své nejslavnější představení "Mušketýrskou komedii". Hráli: P. Čajka, P. Marek, Novotná, L. Hrbáč, M. Nesrstová, J. Horňáček, Š. Pekník, J. Smrček, J. Ondriškovičová, M. Koželuha, J. Pšurný a další. Se hrou vystoupili celkově 13krát. Účastnili se okresní přehlídky ve Vracově, oblastní přehlídky v Uherském Brodě, ve Velké nad Veličkou uspořádali mezikrajovou přehlídku jihomoravského a severomoravského kraje a postoupili také na celostátní přehlídku dětských divadelních souborů do Kaplice.

Podobný úspěch mělo i další divadelní představení nacvičené v roce 1982 "Příběhy Sherlocka Holmese". Hráli: R. Tomčala, J. Sup, P. Pavlice, M. Koželuha, S. Kohút, P. Kúřil, Z. Pešek, M. Prachařová, E. Petruchová, A. Tothová, H. Slováková, B. Kočí, J. Labudová, V. Štefánková, J. Poláchová a další. Se hrou opět vystupovali na okresní přehlídce ve

Vracově, oblastní přehlídce v Uherském Brodě a také na celostátní přehlídce dětských divadel v Kaplici.

Dětský dramatický kroužek fungoval ve Velké i v dalších letech pod vedením učitelky Marie Hrbáčové. K jeho činnosti však již chybí podrobnější informace jak ve školní kronice, tak i v kronice školního divadla, která zápisem o hře "Příběhy Sherlocka Holmese" končí. Kroužek nadále fungoval jako mimoškolní aktivita pod místním Závodním klubem a později zase pod základní školou. Pravidelně se také účastní okresních, oblastních přehlídek a také národních přehlídek v Kaplici.

Dalšího velkého úspěchu dosáhla hra "Jak Veličané kupovali kocůra" (1985), kterou na motivy horňáckých pohádek a pověstí napsala Marie Hrbáčová. Hrálo se v krojích, s housličkami, zpívalo se a tancovalo. Týdeník Tvorba ze 4. září 1985 píše: "Největšího diváckého ohlasu se dostalo horňáckým pohádkám M. Hrbáčové a jejímu souboru z Velké nad Veličkou. Děti z Velké okouzlily nadhledem mládí, živým folklorem a přirozeností svého projevu, hravostí a tvořivostí". Horňácké písničky si s dětmi notovali i diváci, ba i členové odborné poroty. Nejednomu dospělému se v oku zaleskla slza dojetí.

Soubor pod vedením Marie Hrbáčové nacvičil také další hry "Indiánské pohádky" (1987), "O hloupé Barče" (1990), "Chytrý Ondra" (1991), "Pásmo pěti pohádek" (1992) a "Sněhurka a sedm trpaslíků" z roku 1993.