K možnému původu některých příjmení ve Velké

Každý den se setkáváme s lidmi z Velké, kteří nesou nejrůznější příjmení. Některé jsou běžné, některé mohou působit exoticky. Někdy si možná položíme otázku, jak takové příjmení vzniklo, kde má svůj původ. 

Každý z nás si v životě nese obvykle dvě jména. Osobní jméno, které mu obvykle dali rodiče po narození a příjmení. Příjmení, tak jak je známe dnes jako neměnné a dědičné bylo zavedeno teprve v roce 1780. Příjmení nebo lépe a výstižněji řečeno přízviska vznikala zhruba mezi 14. a 18. stoletím. Nejprve se jimi mohli pyšnit ti bohatší, takže se s nimi setkáváme u šlechticů, měšťanů a svobodných sedláků. Teprve mnohem později jsou vrchností zaváděny také u bezzemků a čeledi, a to zejména z důvodu evidence majetku a následného vybírání poplatků.

Původně se příjmení skutečně označovalo jako přízvisko, kterým se odlišovali lidé stejného jména v obci. Příjmení stálo při jméně a mělo k osobnímu jménu podružný vztah a doplňovalo jej. V podstatě se jednalo o přezdívky, kterých mohl člověk v průběhu života vystřídat i několik měli nejrůznější původ a důvody svého vzniku

• byly odvozovány z osobních jmen (např. Janků, Jaroš, Bárta, Matějík, Vávra, Janda, Tomeš, Pavlinec)
• od místních jmen (např. Lhotka, Přívratský)
• největší skupinu příjmení představují ty, která jsou odvozena od slov obecného významu -základ mají ve vlastnostech (Černý), charakteristických rysech (Hrbáč), povoláních (Kovář), označení pracovních nástrojů (Motyčka), zařazení do sociálních skupin (Zeman), částí těla (Nožička), zvířat (Psík), atmosférických jevů apod.
• zkomoleniny slov cizího původu - nejčastěji německého, francouzského nebo polské, případně poukazující na místo v zahraničí (Baierl)

Ne vždy lze původ příjmení určit úplně přesně, případně určit konkrétní důvod vzniku daného příjmení. V různých lokalitách může mít stejné příjmení různý původ, proto i níže uvedený výčet berte pouze jako orientační. Není třeba se rovněž zaobírat příliš pravopisem, v minulosti se jím také příliš netrápili. A tak se v matrikách Velké setkáme s příjmením Psýk i Psík nebo Kuchiňka či Kuchyňka. Stejně tak se setkáváme s transkripcí příjmení do latinské či německé podoby. Setkáváme se tak s Valáškem i Wallaschkem. Vždy záleželo také na schopnosti a ochotě matrikáře (faráře) zachytit správnou podobu jména a příjmení osoby u níž byl zápis prováděn. Je nutno si uvědomit, že farář byl mnohdy jediným ze zúčastněných, který uměl při obřadu číst a psát a neměl nad svým zápisem žádnou kontrolu. Hodně často tak docházelo ke zkomoleninám, které si někteří lidé nesou až do dnešních dnů (pravděpodobně se to týká příjmení Mikeska či Dufek). Do grafické podoby příjmení se rovněž velmi často projevovalo také nářečí a další místní vlivy a schopnost faráře správně přečíst zápisy svých předchůdců.

Vývoj studia původu příjmení má dlouhou tradici. Lidé se začali historií příjmení zabývat od okamžiku, kdy začali sestavovat geneaologické původy svých rodů. Matriky narození, svateb i úmrtí dnes již naleznete v digitalizované podobě (ty nejnovější zveřejněné jsou kvůli ochraně osobních údajů obvykle 100 let staré). Pro Horňácko jsou zveřejněné na stránkách Moravského zemského archivu - Acta Publica. Pokud budete pátrat po svých předcích je potřeba si uvědomit i náboženské vyznání svých předků, protože v matrikách Velké nad Veličkou naleznete převážně ty osoby, kteří byly katolického vyznání. Pokud jste nebo Vaši předci byli evangelíci, musíte zavítat do matriky Javorníka (helvétské vyznání) nebo Hrubé Vrbky (augšpurská konfese). No a pokud vaši předci přišli odjinud, začíná teprve to pravé dobrodružství.

Mnohé proto může překvapit, že jejich příjmení, které se zdá na první pohled pevně svázané s Horňáckem, může mít svůj původ někde v Čechách (např. Přívratský).

Můžeme se setkat také s tím, že příjmení, které považujeme za naprosto běžné je celorepublikově příjmením značně raritním. Jako příklad lze uvést např. Miškeřík, Kománek, Rumíšek, Kružica nebo Hřešil. To jsou příjmení, se kterými se v dnešní době reálně setkáme, až na drobné výjimky, pouze na jižní Moravě, resp. převážně jen v našem regionu. Jejich původ není proto dosud oficiálně zcela vysvětlen.

Naopak s dalším tradičním horňáckým příjmením Hrbáč se pak častěji, než na Horňácku potkáme třeba na Ostravsku či Opavsku.

Pojďme se teď podívat na vysvětlení původu některých příjmení, se kterými se můžeme ve Velké potkat. Vysvětlení původu pochází publikaci Naše příjmení od profesorky Dobravy Moldanové.

Základní zdroj informací: Dobrava Moldanová, Naše příjmení,2019, vydalo nakladatelství Agentura Pankrác s.r.o.

Lukáš Pachl