Lidé ve Velké na přelomu 19. a 20. století - I.část

Cestu za lidmi ve Velké zahájíme na náměstí u dnes již neexistujícího domu č.p. 100, která stával před kostelem vedle dnešního Pohostinství u Lajzů. Dům byl zbořen v roce 1985, aby udělal místo dnešnímu parčíku před kostelem a také venkovnímu posezení restaurace. V původním číslování domů ve Velké nesl tento dům číslo 61.

V druhé polovině 19. století dům obývala rodina Anny Tománkové (nar. 1821). Již v roce 1869 však dům patřil hostinskému a obchodníkovi Josefu Braunovi (nar. 1821), který ovšem žil ve vedlejším domě č. 62. Dům č.p. 61 Josef Braun pronajímal obuvníkovi Antonínu Novákovi (nar. 1821), který zde rovněž žil se svou ženou Františkou (nar. 1829) dětmi Janem (nar. 1851, rovněž obuvník), Josefem (nar. 1852, v učení na srstistřihače ve Vídni), Annou (nar. 1855), Marií (nar. 1858), Fani (nar. 1860), Toni (nar. 1863), Františkem (nar. 1865) a Antonínem (nar. 1867). Obuvník Antonín Novák pokračoval v rodinné tradici a navázal na svého otce Jana Nováka dožil se svou manželkou v domě č.p. 65 (původní číslo popisné 32).

V roce 1872 dům náleží rodině židovského obchodníka Davida Grünefelda (nar. 1845). V domě žije se svou manželkou Emou (nar. 1848) se svými dětmi Eleanorou (nar. 1872), Charlotte (nar. 1874), Karlem (nar. 1877) a Hermínou (nar. 1880). V pozdějších letech se do domu stěhuje také Loti Braunová (nar. 1883), která se stává schovankou Davida Grünefelda. Spolu s rodinou Grünefeldovou v domě bydlí také Eduard Roháč (nar. 1885), který pomáhá v obchodě jako obchodní příručí a také Kateřina Čajková (nar. 1884) vykonávající v domácnosti Davida Grünefelda činnost služky.

Vedle Grünefeldových v domě v roce 1880 bydlí také rodina truhláře Jana Hanáka (nar. 1852), který zde žije spolu s manželkou Annou (nar. 1855) a dcerami Marií (nar. 1879) a Ludmilou (nar. 1880).

V roce 1921 dům vlastní Julie Grünefeldová (nar. 22.8.1871) a její sestra Gisela (nar. 12.12.1880), obě byly dcerami bratra Davida Grünefelda Adolfa (nar. 1841), který vlastnil a podnikal v domě č.p. 139 dnes již rovněž neexistující stavba pizzerie (v původním číslování č.p. 92). Zajímavostí je, že obě sestry byly zcela slepé. Julie i Gisela Grünefeldovi se staly oběťmi nacistictického teroru a obě zahynuly v koncentračním táboře Terezín v roce 1943.

Vedlejší dům č.p. 101, v původním číslování 62 (dnešní Pohostinství u Lajzů) byl v roce 1857 ve vlastnictví stolaře Matěje Bezručky (nar. 1818), který zde žil se svou ženou Františkou (nar. 1819). Ten svou stolárnu následně i s rodinou stěhuje na č.p. 82 (původní číslování č.p. 47). Již v roce 1869 tak na č.p. 62 nacházíme Josefa Brauna (nar. 1821), který zde provozuje hostinskou činnost. V domě spolu s ním žije jeho manželka Charlotta (nar. 1830). Spolu s nimi zde žijí i další židovští sourodníci, a to řeznický tovaryš Květsch Šimon (nar.1815), Sofie Zelka (nar. 1860) a Sali Kohn (nar. 1856). Také tu nacházíme služku Magdalenu Melíškovou (nar. 1857) původem z Nové Lhoty. V roce 1880 dohledáváme jako manželku Josefa Brauna právě Sali Kohnovou, takže jeho první žena Charlotta musela předčasně umřít. V domě v tu dobu s nimi žijí také jejich děti Hugo (nar. 1873), David (nar. 1875), Sigfried (nar. 1877), Cecilia (nar. 1879) a Julius (nar. 1880), Lotty (nar. 1883), Albert (nar. 1889) a Ervína (nar.1889). Jako jejich služky v roce 1880 působí u rodiny Braunů Rosina Tomčalová (nar. 1856) a Kateřina Šáchová (nar. 1864).

V roce 1900 je dům č.p. 101 v majetku hostinského a řezníka Ignáce Novotného (nar. 1842) původem z Radomilova u Šumperka, který zde žije se svou manželkou Apolonii (nar. 1872, původem z Tasova) a dětmi z předchozího manželství s Františkou Adolfem (nar. 1876), Františkou (nar. 1888) Františkem (nar. 1890), Karlem (nar. 1896) a Václavem (nar. 1898). Cesty Ignáce Novotného vedly do Velké přes Hluk a Ostrožské předměstí Veselí nad Moravou, kde vždy provozoval hostinec s řeznictvím. Na č.p. 101 jej počátkem 20. století nahrazuje rodina Václava Macenauera (nar. 1857). Václav Macenauer původně provozoval živnost v dnešní hospodě u Kotásků č.p. 280 (původně č.p. 170), kde jej nacházíme ještě v roce 1900. Hostinskou a obchodní činnost zde provozovali již jeho rodiče Jan (nar. 1827) a Rozálie Macenauerovi (nar. 1829) a to prokazatelně již v roce 1869. Václav Macenauer, původem ze Bzence, žije v domě č.p. 101 se svou ženou Martou, která pocházela z významné rodiny měšťana Jana Uhla ve Veselí nad Moravou. V domě rovněž žili jejich děti Jan (1885), Kamila (1891) a Štěpánka (1899). Marta Macenauerová v roce 1919 umírá na souchotiny a Václav Macenauer si pouze o pár měsíců později bere za ženu Emílii Středovou (nar. 1885), vdovu z Olomouce, která je vrstevnicí jeho dětí. Jako služka v jejich domácnosti v té době pracuje Marie Kubíková (nar. 1898) původem z Hrubé Vrbky.

V sousedním domě č. 102 (původní číslování 63) nalezneme v roce 1910 žít výměnkářku Anástázi Maňákovou (nar. 1852) a její dceru Anastázii (nar. 1889), která se živila jako služebná ve Vídni. Osoby žijící na výminku měli vyčleněnou část domu, která byla určena k jejich životu v důchodu. Spolu s nimi zde žije také Anna Drahošová (nar. 1843), která se živí jako podomní obchodnice. V roce 1921 bydlí v tomto domě stále vdova Anastázie Maňáková (nar. 1852), ale s dcerou Anastázii (nar. 1889) zde žije její manžel učitel a první kronikář obce Velké nad Veličkou Jan Pavliska (nar. 1884) původem z Čeladné u Frenštátu pod Radhoštěm. Jan Pavliska přichází do Velké 17.9. 1904. Spolu s nimi zde žije jejich syn Jan Pavliska (nar. 1916) a v podnájmu také vdova Anna Sečkařová (nar. 1850). Dům původně patřil rodině Martina Minaříka (nar. 1808). V minulosti v domě vedle členů rodiny Maňákových nalezneme bydlet také c.k. četnického závodčího Františka Horáka s manželkou nebo četníka Jana Faita.

Z významných osobností Velké zde žil také praktický lékař MUDr. Václav Hloužek s manželkou Klárou, kterým se ve Velké narodili Marie Božena (nar. 1891), Methoděj (nar. 1892), a Hedvika (nar. 1894).

V roce 1857 žila v domě č.p. 63 také rodina Josefa Kaňůrka (dříve psáno jako Kanjorek).

V domě č 103 (dříve č.p. 64) nalezneme v roce 1857 rodinu Jana Tomčaly (nar. 1813) a jeho manželky Anny (nar. 1822), kteří zde žijí spolu se svým synem Janem (nar. 1852). O dvanáct let později je vlastníkem domu Jan Vachun (nar. 1833), který si vzal za ženu dceru manželů Tomčalových Alžbětu (nar. 1840). Spolu s nimi zde žije také otec Jana Vachuna Jiří (nar. 1804), dcera Alžběta (nar. 1861) a sourozenci Alžběty Vachunové Anna (nar. 1841), Barbora (nar. 1849), Jan (nar. 1852) a Rozina (nar. 1854). Všichni se živí polním hospodářstvím. Anna a Rozina rovněž jako služky.

V roce 1880 zde však již provozuje pekařství židovská rodina Ignáce Kesslera (nar. 1851), který do Velké přišel ze Sobotiště a žije zde se svou manželkou Alžbětou (nar. 1833) a dětmi Sigmundem (nar. 1875) a Bertou (nar. 1880). V roce 1900 provoz pekařství přebírá rodina Bedřicha Lercheho (nar. 1872), poté, kdy se Ignác Kessler stěhuje se svojí druhou ženou Karolínou (nar. 1870) na Novou Lhotu, kde provozuje obchod se smíšeným zbožím a drží rovněž licenci na nálev piva a kořalky.

Bedřich Lerche pocházel z Veselí nad Moravou z rodiny Karla Lercheho obchodníka s moukou. Žena Bedřicha Lercheho Leopoldina (1875) pocházela z Louky z rodiny mlynáře Vincence Podlúckého. V domě žili spolu se svými dětmi Růženou (1899), Mathyldou (1901), Marií (1904), Helenou (1906) a Andělou (1910) a Oldřichem (nar. 1916). Při provozu pekařství jim z počátku pomáhala švagrová Hermína Podlúcká (nar. 1884) z Louky a jako učen František Škamelka (nar. 1885) z Veselí nad Moravou. Jako chůva u Lerchů působila Anna Maňáková (nar.1885) z Louky a později také služebná Eva Janásová (1894) a chůva Anna Psíková (1896). V roce 1921 zde nalezneme i pekařského učně Cyrila Kozumplíka (nar. 1902) původem z Veselí nad Moravou.

Zdroj: Sčítací operáty z let 1857, 1867, 1880, 1890, 1900, 1910, 1921, digitalizované matriční záznamy