Zavirované rozhovory rok poté - Marcela Pavlíková (ZZS Jihomoravského kraje)
Před několika dny to byl právě rok, kdy bylo v České republice poprvé diagnostikováno onemocnění COVID-19. Co ti předchozí rok dal a vzal?
V osobní rovině nepatřil mezi mé nejhorší roky. Co mi určitě dal, bylo "zpomalení, zklidnění, zastavení se, přemýšlení o životě, o přírodě" Vzal mi požitek z vůně kávy, květin, parfémů... po prodělaném onemocnění Covid 19 už necítím 5 měsíc. Po profesní stránce jsem se zdokonalila v poslechu plic a troufnu si říct, že to většina záchranářů. A během roku se z věty "znám někoho kdo měl Covid" stala věta "znám někoho, kdo skončil s Covid 19 na ARO nebo zemřel na tuto nemoc"
Mluví se o přetížení nemocnic a zdravotnického personálu. Vedle toho se však zrušila velkokapacitní nemocnice v Praze a vůbec se nevyužívá speciální vojenská nemocnice v Těchoníně. Skutečně je ta situace tak špatná, jak nám ji prezentují média? Skutečně hrozí kolaps zdravotnického systému?
Začínám mít podezření, že polní nemocnice bylo jen jakési gesto ať už zastrašující nebo dokazující co je vláda schopna "zařídit,, muselo být jasné, že v ní nebude mít kdo sloužit. Armádní zdravotníci slouží běžně v nemocnicích, kde by pak chyběli. I zdravotník může onemocnět Covidem 19, pak samozřejmě chybí na oddělení. Určitě je na místě říct, že personální podstav zdravotníků trvá několik let, je ale také třeba říct, že nyní mají problémy i státy kde je relativní dostatek zdravotníků. V těchto dnech vidíme, že některé nemocnice již oznámily tzv. stav hromadného postižení osob. Jsou již téměř jistě na pokraji kolapsu. V nemocnicích se z jednotlivých oddělaní stávají Covidová. Ráno přijdete, jste sestra na ušním oddělení, večer odcházíte z Covidového oddělení. Z "Jipkových sester" můžete udělat sestry ,,Arové" po kratším zaučení. Ze standardních oddělení ze dne na den Arovou sestru nelze udělat. Ta péče je velmi specifická, vysoce odborná.
Pracuješ u záchranné služby. Jsi v první linii. Jak často jezdíte k pacientům s těžkým průběhem onemocnění COVID-19?
Denně se jezdí k pacientům, kteří jsou buď Covid + anebo mají příznaky onemocnění Covid 19 jen to zatím nemají potvrzeno testem. Mají "nějaké" potíže kvůli, kterým si volají záchrannou službu. Dispečerka jejich stav vyhodnotí a podle toho vyšle záchranný tým. U Covid 19 volají pacienti často pro dechové potíže, neklesající teploty, celkovou únavu, vyčerpání, jejich stav se nelepší atd. Na první pohled "nemusí pacient vypadat špatně", ale během vyšetření např. zjistíme, že má velmi nízkou hladinu okysličení krve, tento pacient velmi pravděpodobně skončí na JIPu nebo ARO. Zákeřnost této nemoci je v tom, že se stav velmi rychle zhoršuje. My jsme často voláni v okamžiku kdy se to "ještě dá" protože prostě, když se vám špatně dýchá tak si o pomoc zavoláte. Od počátku epidemie je také nárůst resuscitací, nejen u nás, takže se zkoumá, zda je příčinou Covid 19. Počty pacientů se různí, někdy je to 5-6 covidových za den/na jednu posádku, jindy jsou to jen 2. K úplně přesným číslům by samozřejmě musela být provedena statistika - víceméně ten počet kopíruje epidemiologickou situaci v dané oblasti. Během podzimních měsíců, kdy na Veselsku i tady Horňácku bylo hodně infikovaných, a hlavně nemocných Covidem 19 byla ve Veselí přidána jedna sanita s posádkou záchranářů, protože došlo k nárůstu výjezdů. Zároveň se v tu dobu infekce nevyhnula ani nám, spoustu nás také onemocnělo.
Dostala jsi se již do situace, kdy vám odmítli v nemocnici přijmout pacienta, protože měli plnou kapacitu? Co v tu chvíli děláte? Jaká je situace v nemocnicích v našem okolí
Po ošetření pacienta a rozhodnutí o převozu do nemocnice toto oznámíme na krajské operační středisko. Domluvíme se s dispečerkou, kam budeme pacienta směřovat. Ta zjistí, zda nás v dané nemocnici vezmou pokud, ne pokusí se zajistit místo jinde. Nyní se pacienti směrují především podle spádovosti nemocnic. My patříme pod Kyjovskou nemocnici. Řekla bych, nemocnice reaguje docela pružně a vznikají přesněji přeskupují se další a další lůžka. Nemocnice reaguje podle potřeby na nárůst C + pacientů. Předání pacienta, které běžně vezme zhruba 10 minut nyní trvá až 40 minut... Někdy prostě musíme čekat, až se uvolní či vytvoří další lůžko.
Veřejně se mluví o tom, že se za dobu trvání epidemie změnil vztah veřejnosti ke zdravotníkům. Pociťuješ tuto změnu také? Je změna opravdu tak výrazná a v čem se projevuje?
Na jaře se zdravotníkům tleskalo, děkovalo, později někteří zdravotníci dostali odměny, tak se závidělo, padají slova, že jsme si tu práci vybrali, máme za ni zaplaceno tak si nemáme nač stěžovat. Nám se nedávno stala výmluvná příhoda. Při výjezdu ke Covid + pacientovi jsem byla s kolegou, řidičem, oblečena v celotělovém obleku, s respirátorem a štítem na obličeji. Řidič protijedoucího auta nám ukazoval "vztyčený prostředníček"...Občas se nám stane, že si příbuzní pacienta odmítají nasadit roušku nebo jsou k nám vulgární. Každý kolega má nyní nějakou obdobnou příhodu. Specifickou kapitolou jsou sociální sítě, kde si diskutující myslí, že ty pacienty taháme do nemocnice jen tak, že jim nic není, že se jen bojí, nebo naopak, že v těch nemocnicích nikdo není.
Před rokem byl jedním z největších problémů zdravotníků nedostatek ochranných pomůcek. Co vás nejvíc trápí v dnešních dnech?
To že je musíme nosit. Práce v nich není příjemná, během chvilky se zpotíte, hůře se v nich pracuje. Pak se z obleku propocení, mokří svlékáme v sanitě, v mrazech, nic příjemného... Je to jistý diskomfort, ale spíše nás více trápí různí popírači této epidemie. Přitom mohou přijít do jakékoliv nemocnice na výpomoc jako dobrovolník a mohou si svou, teorii,, ověřit na vlastní kůži...a pot.
Pozitivně testovaných i hospitalizovaných je nyní více než na jaře. Začátek epidemie přinesl obrovskou vlnu solidarity a společenské soudržnosti. Dnes je společenská nálada zcela jiná. Mnoho lidí protiepidemiologická opatření přijatá Vládou ČR často porušují. Čím je to způsobeno a mají taková opatření ještě smysl?
Již loni na jaře, mně osobně chybělo vystupování odborníků, vysvětlování opatření, proč se zavádí, jaký je důvod, co nás pravděpodobně čeká, jaký je očekáván vývoj a toto nevysvětlování situace, především v televizi, přetrvává dodnes. Některé nařízení jsou zmatečná, některé platí jeden den, informační chaos, toto vše nevzbuzuje velkou důvěru ...Další neřestí je "kázaní vody a pití vína" počínaje premiérem a jeho rodinou, přes ministra, po náměstky...atd. Co si má říct "obyčejný člověk" když vidí takový příklad? Někteří lidé se domnívají, že testování nemá smysl. Nemocnice, se ale plní lidmi, kteří již mají nějaký zdravotní problém. U nich provedený test pouze potvrdí nebo vyvrátí, zda se jedná o Covid onemocnění. Je potřeba izolovat infikované od neinfikovaných. Testování má vést k záchytu infikovaných, jejich izolaci a následně zamezení šíření tak aby se neměl ten virus kde rozmnožovat. Nyní se ukazuje, že letní rozvolnění v takové míře, v jaké bylo, nám neprospělo a neprospělo ani to, že se pak dala přednost "hlasu lidu" před tvrdými statistickými daty, pravděpodobnosti, odborníkům. Následky toho populismu si poneseme ještě dlouho, a to i ty ekonomické.
Na veřejnost se dostávají také informace o longcovidu, dlouhodobých následcích onemocnění. Máme již v dnešních dnech dostatek informací o nemoci a následcích, které může na lidském zdraví zanechat?
Vznikají postcovidové ambulance a post covidové centra. Pokud u pacienta přetrvávají nějaké potíže určitě by měl zajít za svým obvodním lékařem. U těžších forem onemocnění by měli být pacienti sledováni pneumologem Někteří lidé si stěžují na dlouhodobou únavu, dochází k postižení srdce, ledvin, ztráta čichu přetrvává měsíce, někteří mohou trpět neschopností se soustředit, mít výpadky paměti, změny nálady doprovázené depresí a dalšími duševními problémy. Zatím je krátká doba na hodnocení, jaké následky nemoc Covid 19 dlouhodobě zanechá. Doufejme, že ne moc těžké, a ne moc dlouho.
Opatření těžce dopadají také na děti. Nechodí do školy, nemohou sportovat, nerozvíjejí své talenty, naopak tráví spoustu času u počítače a mobilu. Přicházejí informace o dopadech distanční výuky na psychiku dětí, na jejich zdravotní stav. Je skutečně nezbytně nutné, aby byly uzavřeny školy? Neobětovali jsme mladou generaci boji proti koronaviru?
Co to s nimi udělá, ukáže čas. Je možné, že ony budou čelit mnohem horším krizím (ekologické, migrační, ekonomické?) mají příležitost si vyzkoušet, jak se v krizi chovat či nechovat. Věřím, že se děti po znovuotevření škol rychle adaptují. Líto je mě ovšem středoškoláků a vysokoškoláků zdravotnických a lékařských škol, kterým stát nařizuje pracovní povinnost v nemocnicích. Zároveň probíhá výuka, zkoušky a jistě řeší i své "mladistvé problémy" Prošli si tím na podzim a nyní znova. Snad jich zůstane většina v oboru i po těchto zkušenostech.
Pro děti je základem pocit bezpečí a jistoty (a jídla, které jim chutná.) Je důležité jim vysvětlovat co se děje, proč jsou věci tak jak jsou, samozřejmě adekvátně věku. Nijak složitě. Jednoho dne i tato epidemie skončí, tak jako každá a kdy to bude, záleží dost i na nás samotných. Je dobré najít v sobě tu energii, nenechat se krizí zlomit, být kreativní, brát tuto dobu jako zkoušku, jako výzvu.
V celém světě probíhá v těchto dnech očkování proti onemocnění COVID-19. Co si myslíš o české očkovací strategii? Mělo by být očkování dobrovolné nebo povinné? Vyřeší očkování problém epidemie? Je reálné, aby bylo do konce prázdnin proočkováno 70% populace starší 15 let?
Česká očkovací strategie by mohla být dobrým námětem na Troškovu novou komedii... vědělo se, že jednou tady bude vakcína proti Covid - 19. Jen se nevědělo, kdy přesně to bude. Strategie očkování nebyla moc připravena, stejně jako informování veřejnosti o důležitosti a nutnosti očkování... nebylo dořešeno kdo bude očkovat, kde se bude očkovat, distribuce vakcín, vyplývá na povrh politikaření s vakcínami. Teď teprve vznikají velkokapacitní očkovací centra, shánějí se lékaři, sestry a další personál. Sestry a lékaři jsou většinou z nepřetržitých provozů nemocnic, aby mohlo očkování probíhat během dne. Takové praktické věci měly být dávno připraveny. Prostě promeškaná příležitost. Zda bude do konce prázdnin proočkováno 70 %? Člověk ani nemusí být velký matematik, aby si spočítal, že je to spíš nemožné, ale třeba se nad námi všichni slitují, věnují nám své očkovací dávky i personál k očkování, a nakonec to stihneme. Vzhledem k tomu, jak se u nás daří různým fake news ohledně očkování, a to nejen proti Covid 19 jsem spíše pro povinné očkování. Jak dlouho očkování vydrží a zda bude nutné očkování opakovat se zatím neví, nicméně tyto data se sledují a vyhodnocují. Obecně platí, že vakcinace je nejefektivnější způsob, jak dlouhodobě zastavit šíření epidemie a minulost nám dokázala, že očkování funguje. Dokonce vedlo k vymýcení řady nemocí např. pravých neštovic, dětské obrny.
Co by si vzkázala lidem do dalších dnů, týdnů a měsíců?
Věřte vědě, zkuste vzít všechna opatření za své, zatněte zuby, a ještě chvíli vydržte, vystupte ze své komfortní zóny a udělejte pro sebe i pro ukončení této doby něco víc...
"Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne." - Václav Havel